neděle 4. června 2017

Nové knihy servírujeme na stříbrném podnose se špetkou magie a jiskřící sarkasmem

Dnešní menu má příchuť okultismu, páchne démony a anděly a je okořeněné lstivostí a intrikami


Květnový měsíc je už za námi a já přicházím s článkem, který jsem se odvykla psát. Přírůstkové články na nově nakoupené knihy na našem blogu moc nenajdete. Především proto, že nakupuji tak rychle, že co týden, to by musel vyjít nový článek. A to by ani tak zdaleka nebavilo mě, natož pak Vás. Ale k úlevě mé peněženky, se mohu za měsíc květen pochlubit jen pár knihami. Ač to byl měsíc slunečný, knižní novinky jsou spíše temné fantasy s dávkou lstivosti, drama, ironie a samozřejmě nějaké té zakázané lásky...

První zastávku si uděláme v Prythianu, kde se dlouho nezdržíme, neboť jste nedávno mohli číst recenzi na knihu Dvůr mlhy a hněvu (Sarah J. Maas). Její pokračování A court of Wings and Ruins byla první kniha, kterou jsem si v měsíci květen pořídila. 

Book uploading: 23%
Záložka je na straně: 232 z 705


Zjistila jsem, že anglické knihy mě baví číst maximálně do poloviny a pak přeskočím na některou v českém jazyce. Nevím, zda té angličtiny na mě už není prostě moc, ale nemohu se dokopat k tomu je dočíst. A court of Wings and Ruins se čte poměrně svižně a zapálený čtenář a fanoušek této série se bude dobře orientovat i bez slovníku. Hlavní hrdinka Feyre je drsňačka, která konečně využívá naplno svůj potenciál a postavení, které získala ve druhé knize.

Druhou rozečtenou knihu mám Paní Půlnoci od autorky píšící pod pseudonymem Cassandra Clare. Tady se potýkáme se záhadnými vraždami, démony, tajemstvím obestřenou hlavní hrdinkou a zakázanou láskou. Kniha je prvním dílem ze série Tajemné lsti a potýká se se světem lovců stínů. Fanoušci předchozí série zde najdou odkazy na své oblíbené postavy z Nástrojů smrti.

Book uploading: 35%
Záložka je na straně: 208 z 607


Kniha je psaná z pohledu třetí vševědoucí osoby. Tuto formu vyprávění najdeme i u ostatních sérií autorky. U Paní Půlnoci mě příběh úplně nevcucl dovnitř, jako tomu bylo u minulých knížek. Nedokážu hodnotit dílo jako celek, ale mám z něho pocit, že by zde sedělo více, kdybychom na příběh nazírali očima jednoho z hlavních hrdinů. Co se citových vazeb týká, hned od začátku knihy je lze úspěšně předvídat. Konflikt se teprve rozvíjí a na můj vkus velice pomalu, akční scény jsou výjimečné, ale jedná se o první díl série a v takových případech je vždy potřeba nejdříve promyslet souvislosti a uvést čtenáře do problému kousek po kousku. Naservírovat mu drobky, které pak vytvoří cestičku vedoucí na konec cesty.

Co je ale ojedinělé v této knize, je do detailu a nitra probírané pouto parabátai. Toto téma bylo do značné míry v ostatních knihách autorkou přehlížené a tady je mu dána zasloužená pozornost. 

Což dělá příběh více zajímavý. Co mi zatím vadí jsou asi dokola stále opakující se fakta a fráze. Přijde mi to, jakoby autorka chtěla čtenáři až moc okatě vnutit nějakou myšlenku. Jakoby si nebyla jistá, že to po prvním znění čtenář pochopí a musí to čas od času opakovat znovu. Po dvou stech stranách se mi už slovo parabátai začalo zajídat a musela jsem na chvíli přestat číst. Nebo například to, jak je Jules úžasný, což je nám vlastně předkládáno neustále. Neříkám, že je to špatně, ale už toho na mě bylo moc. Rozhodně si mezi čtením musím dělat přestávky. Taky se zde pomalu tvoří milostný trojúhelník, což má autorka v každé sérii. Bylo by pěkné, kdyby tady tomu bylo jinak, ale vypadá to tak, že se to nestane.



Třetí knihu jsem koupila na Světě knih za festivalovou cenu. Nakoupeno u stánku nakladatelství Host. Knihu jsem měla v hledáčku už od dubna, kdy jsem o ní poprvé četla a zaujala mě na první pohled především vizualita titulní strany. Řád zlomených křídel se odehrává v Paříží, jak je známo již z titulního obrázku (Eiffelovka v pozadí). Dále zde máme šachovnici značící intriky a manévry, ale také jedno křeslo/trůn přesně uprostřed oné šachovnice. Můžeme se tedy domnívat, o co se mezi sebou jednotlivé strany budou přít. O moc nad řády v poválečné Paříži.

Válku či střet představují padající ohořelá peříčka a ruiny. Podnebí je bouřkové a temné. Obálka krásně vystihla mysteriozní atmosféru a zaměření knihy - tedy fantaskní a špionážní thriller. Na mě jen z pohledu na tuto knihu padá melancholie a napětí.

Do knihy jsem zatím měla jen možnost zběžně nahlédnout, přesto ve mě budí napětí a také tušení, že zde půjde o téma mimo zákonitosti času.

A v neposlední řadě musím vychválit knihy z české autorské scény - Ydris a Noční labuť. Noční labuť je prostě lahoda pro oko. Autorka Zuzana Hartmanová mě zaujala svým prezentováním na facebookové stránce - Zuzana Hartmanová. A po přečtení ukázky jsem se pro knihu rozhodla. Její vzezření se skvěle hodí mezi moji sbírku fantasy knih. Obálka je nádherně malovaná a kresby najdeme i uvnitř knihy. Jsou dílem Jitky Šenkeříkové. Na můj vkus je kniha docela tenká a menšího formátu, takže bude představovat takovou jednohubku, ale těším se na svět plný nekromancie, drsné hlavní hrdinky a sarkastických poznámek, které čtenáře posadí na zadek.



Ydris (Květoslav HönigOndřej L. Hrabal) je do vizuality pravým opakem Noční labutě. Tvrdé desky a jednodušší volba zpracování není ale vůbec na škodu. Kniha na mě působí vážnějším dojmem kronik a epického příběhu. A zdá se, že také to uvnitř najdeme. Kapitoly jsou oddělené malbami a rčeními. A pokud si najedete i na hlavní stránky této epické ságy, najdete zde různé vychytávky, které čtenáři pomohou při čtení a zorientování se.

Anotace: Ydris je počátečním dílem epické fantasy ságy, kterou obklopují ilustrace, hudba a rozsáhlá mapa. Rozvětvený komplexní příběh obohacený písněmi, básněmi a vlastními jazyky je zasazen do propracovaného světa s pestrou historií i kulturou. Magie s limity, bytosti inspirované slovanskou mytologií, humor, intriky... Vítejte.

Červen tedy bude měsíc plný chladné logiky a tajemných sil a já mám tendenci nejraději číst všechny knihy najednou.
Zaujala Vás nějaká kniha? Četli jste? 
Podělte se s námi o komentář a můžeme rozvést otevřenou debatu

V nejbližší době na Vás čeká recenze na Dědičku ohně (Sarah J. Maas), kterou mám rozepsanou již delší dobu, ale chtěla jsem k ní přiložit i moji fanart kresbu. Ta se však momentálně nachází ve fázi rozpracování, a proto to trochu déle trvá. Zároveň očekávejte článek na recenzní výtisk Panicové (Diana Gabaldon). Kdo to ještě nepostřehl, tak se navíc můžete podívat na fotodokumentaci naší první návštěvy festivalu Svět Knihy 2017.
Okomentovat